Čínský vesmírný program jede na plné obrátky

Číňané hodlají do roku 2020 dopravit na Mars své vlastní robotické vozítko a napodobit tak americkou sondu Viking 1, která dosáhla podobného úspěchu v osmdesátých letech minulého století.

Doby závodů mezi Sovětským svazem a USA jsou už dávno pryč, na scénu tímto smělým prohlášením vstupuje další vesmírný dobyvatel. Kromě Američanů a Sovětů se podařilo poslat vlastní sondu směrem k Rudé planetě ještě Indii a Evropské vesmírné agentuře (ESA).

Čína hodlá mít vlastní orbitální stanici

Peking se chystá dobýt nejen Mars, ale hodlá mít do šesti let vlastní orbitální stanici s trvalou posádkou. V době, kdy americký vesmírný program trápí nedostatek finanční dotace ze státní kasy, má asijská velmoc poměrně smělé plány. Ty se ale rozhodně může podařit uskutečnit, už jen proto, že vesmírný program Číny nestojí „na vodě“, ale má pevné základy. V roce 2003 se vydal do vesmíru první čínský kosmonaut Jang Li-wej (a nebyl od té doby samozřejmě jediným) a před třemi lety dopravili Číňané úspěšně na povrch Měsíce nepilotovanou vědeckou sondu.
Nefritový králík zatím dobyl jen Měsíc, pro Čínu to byl ale velký technologický skok. Zajímavé jistě bude sledovat závody mezi Čínou a USA v tom, kdo jako první vyšle lidskou posádku směrem na Mars. Jak uvádějí odborníci z NASA, mohlo by se to podařit mezi léty 2030 a 2040, tedy vlastně v nepříliš vzdálené budoucnosti.
Čína se chystala rozjet kosmický program už v 70. a 80. letech, informací je však o tomto období celkem poskrovnu. Vyslat člověka do vesmíru se podařilo až po několika letech příprav a spolupráce s Rusy po přelomu milénia. Loď Šen-čou 5 vyletěla do kosmu 10. října 2003 a strávila ve stavu beztíže necelý jeden den. Dnešní čínští kosmonauti už tráví ve vesmíru i dva týdny, náročná stavba kosmodromu Ťiou-čchüan (Jiuquan) ve vnitřním Mongolsku se podařila na výbornou.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *